|
|
Referování soudobých periodik o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu
Prokopová, Tereza Patricie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem tři deníky, konkrétně Rudé právo, The Guardian a The New York Times, referovaly o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Pro analýzu bylo zvoleno období od 13. 5. 1989 do 26. 6. téhož roku, jelikož tím v plné míře obsáhne situaci předcházející masakru, samotný masakr z 4. 6. a taktéž jeho následky. Pro dosažení co nejpřesnějších výsledků bude využito kvalitativní obsahové analýzy a tzv. zakotvené teorie. Otázky, jež budou skrze tuto práci zodpovězeny, se týkají konkrétních aspektů, na které jednotlivé deníky kladly důraz, dále jak často byly události pokrývány a s jakou časovou sousledností, jaké byly používány jazykové prostředky a jaké principy referování byly uplatňovány v rámci zpravodajských a publicistických textů. Na základě získaných dat bylo zjištěno, že Rudé právo, ideologicky mapující komunistické smýšlení v Číně, zastávalo obdobné názory jako tamější vláda, tj. že studentské protesty se pokoušely o svržení vlády a režimu a při samotném potlačení protestů došlo k napadení vojáků studenty, nikoli naopak. Deníky The Guardian a The New York Times o protestech referovaly zcela opačným způsobem - protesty považovaly za prodemokratické a vojenský zásah na náměstí Nebeského klidu za masakr na pekingském...
|
|
|
Mediální obraz Pinochetova režimu v zahraničních denících
Vojvoda, Václav ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rozdílné mediální obrazy Chile v zahraničních denících v letech 1973, 1988 a 1990. Konkrétně se zaměřuje na deníky New York Times v USA, The Guardian ve Velké Británii a ABC ve Španělsku, které měly odlišné názory na Pinochetův režim a jeho vývoj. Práce se soustředí na všechny odkazy na Chile v období dvou týdnů ve všech klíčových momentech v historii Pinochetova režimu a srovnává pohledy jednotlivých deníků na tyto události. Cílem této práce je porovnat a analyzovat rozdílné mediální obrazy Chile v zahraničních denících a zkoumat vztahy jednotlivých deníků k Pinochetovu režimu. Teoretická část se zabývá historickým kontextem Chile jeho hospodářským a politickým vývojem stejně jako přiblížením jeho dvou nejvlivnějších politických osob druhé poloviny 20. století. Dále přibližuje ekonomický a politický vztah Chile a tří zemí, ze kterých sledované deníky pochází. V praktické části se zaměřím na tři nejdůležitější období v nejvýznamnějších momentech Pinochetova režimu, jeho převzetí moci, první plebiscit a konečné odevzdání prezidentského postu.
|
|
|
Vizuální reprezentace brexitu v britských online médiích
Benešová, Stanislava ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Diplomová práce zkoumá vizuální pokrytí brexitu,politické události, která ovlivnila život milionu Britů. Ostrovní země si v referendu v roce 2016 odhlasovala odchod z Evropské unie,čímž zásadně ovlivnila mediální diskurz domácího tisku.Brexit měl politické, ekonomické a sociální dopady, které se projevily různorodou tematickou agendou a vizuálním pokrytím. Obrazové pokrytí zahrnovalo nejen portréty politiků, ale i reklamní plakáty, reportážní fotografie nebo ilustrační snímky. Práce konkrétně zkoumá dva britské zpravodajské weby s dlouholetou tradicí, jimiž jsou The Guardian a The Daily Mail. Několik vybraných článků z obou médií je podrobeno kombinaci diskurzivní analýzy a kompoziční interpretace, jejichž pomocí se zjišťuje,jak vypadalo vizuální pokrytí tohoto období a jaké mělo vliv na mediální agendu. Součástí analýzy je i působení vizuálního a textového rámcování na diváka.
|
|
|
Česká reflexe kauzy Tymošenkové a její mediální ohlasy
Musilová, Gabriela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Ústředním tématem předložené bakalářské práce je mediální reprezentace kauzy političky Julie Tymošenkové ve třech vybraných tištěných denících - českých Lidových novinách a Haló novinách a britském listu The Guardian v rozmezí let 2011-2013. Záměrně byly vybrány dva české deníky odlišné politické orientace, levicové Haló noviny, u kterých se předpokládalo výrazné proruské zaměření a Lidové noviny jako prozápadní představitel, u kterého se očekávalo přiklonění ke straně Tymošenkové. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy celkem 204 zpravodajských a názorových příspěvků hodnotím, jaká témata tato média postavila do popředí zájmu a jak objektivně a vyváženě je čtenářům předkládala. Pro účely práce je vytvořena databáze jednotlivých příspěvků s kódováním sledovaných charakteristik, týkajících se témat, vyjadřování autora, objektivity a zdrojů příspěvku. Zhodnocení a interpretace výsledků probíhá jednak analyticky v rámci každého deníku a jednak komparativně. Hodnocení a stanovení závěrů stejně jako kódování ukazatelů probíhá v návaznosti na studium historických událostí na Ukrajině spojených s kauzou Julie Tymošenkové. Výzkumná část práce vychází z konceptu objektivity v žurnalistice a teorie mediálního rámcování. Cílem práce je ověřit do jaké míry se politická orientace médií odráží ve...
|
|
|
Vnímání hrozeb v severoatlantickém prostoru: Mediální obraz terorismu v USA a západní Evropě
Moravčík, Vladimír ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediálními framy ve vybraném americkém a britském médiu s celoevropským přesahem. Předmětem zkoumání je rozdíl ve vnímání terorismu v USA a západní Evropě. Práce konkrétně zkoumá, kontexty, ve kterých bylo o teroristické hrozbě v rozmezí let 2001-2005 referováno v The New York Times a The Guardian. Práce vychází z děl autorů Mary N. Hamptonové a Wyna Reese, kteří tvrdí, že v USA je hrozba terorismu vnímána jako vnější problém vojenského charakteru, zatímco v západní Evropě je terorismus vnímán jako vnitřní kriminální problém. Tato práce identifikuje mediální rámce ve vybraných médiích, které odpovídají tomuto rozdílu ve vnímání teroristické hrozby. K identifikaci mediálních rámů je v práci použita diskursivní analýza a aplikace teorie rámování (framing).
|
|
|
Mediální obraz evropské uprchlické krize ve vybraných britských denících
Kvítková, Alena ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediální reprezentací evropské uprchlické krize ve vybraných britských denících v době její kulminace na přelomu září a října 2015. Práce si klade za cíl prozkoumat na vzorku čtyř periodik, mezi nimiž jsou rovnoměrně zastoupeny tabloidy a broadsheety i pravicově a levicově tíhnoucí periodika, převažující mediální rámce i kladnost či negativnost celkového obrazu uprchlické krize. Práce nejprve analyzuje mediální rámce i z nich vyplývající mediální obrazy periodik The Guardian, The Times, The Daily Mirror a The Daily Mail a následně porovnává výsledky různých druhů periodik. Prozkoumá tak tendence k odlišnému zobrazování událostí v pravicově a levicově orientovaných denících či tabloidech a broadsheetech. Důležitým aspektem práce je rovněž vyvození nejčastěji užívaných mediálních rámců a celkového obrazu uprchlické krize postavených na výsledcích ze všech čtyř deníků a následná konfrontace těchto výsledků s průzkumy veřejného mínění z Velké Británie. Bakalářská práce tak prozkoumá teorie, že jsou uprchlické krize velmi často spojovány s negativitou, nebo že se média a veřejnost vzájemně ovlivňují a média tak mohou být jakousi sondou do názorů společnosti.
|
|
|
Česká reflexe kauzy Tymošenkové a její mediální ohlasy
Musilová, Gabriela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Ústředním tématem předložené bakalářské práce je mediální reprezentace kauzy političky Julie Tymošenkové ve třech vybraných tištěných denících - českých Lidových novinách a Haló novinách a britském listu The Guardian v rozmezí let 2011-2013. Záměrně byly vybrány dva české deníky odlišné politické orientace, levicové Haló noviny, u kterých se předpokládalo výrazné proruské zaměření a Lidové noviny jako prozápadní představitel, u kterého se očekávalo přiklonění ke straně Tymošenkové. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy celkem 204 zpravodajských a názorových příspěvků hodnotím, jaká témata tato média postavila do popředí zájmu a jak objektivně a vyváženě je čtenářům předkládala. Pro účely práce je vytvořena databáze jednotlivých příspěvků s kódováním sledovaných charakteristik, týkajících se témat, vyjadřování autora, objektivity a zdrojů příspěvku. Zhodnocení a interpretace výsledků probíhá jednak analyticky v rámci každého deníku a jednak komparativně. Hodnocení a stanovení závěrů stejně jako kódování ukazatelů probíhá v návaznosti na studium historických událostí na Ukrajině spojených s kauzou Julie Tymošenkové. Výzkumná část práce vychází z konceptu objektivity v žurnalistice a teorie mediálního rámcování. Cílem práce je ověřit do jaké míry se politická orientace médií odráží ve...
|
|
|
Den D a Den vítězství - výročí vylodění Spojenců v Normandii a Dne vítězství na stránkách československého/českého, britského, amerického a ruského tisku
Jakešová, Miroslava ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Den D a Den vítězství - výročí vylodění Spojenců v Normandii a Dne vítězství na stránkách československého/českého, britského, amerického a ruského tisku" porovnává informace a analyzuje způsoby, jakými jednotlivá média o těchto událostech informovala. Články z vybraných periodik (Rudé právo/Právo, The Guardian, The New York Times a Izvestija) jsou analyzovány od 80. let minulého století až do roku 2015, a to vždy v rozmezí deseti let. První kapitola se věnuje popisu historického pozadí a okolností, za jakých došlo k vylodění Spojenců v Normandii a k následnému osvobození Evropy. Závěr první kapitoly nabízí popis hlavních událostí spojených s oslavami výročí vylodění Spojenců a s oslavami Dne vítězství v roce 2014 a v roce 2015. Cíle a metody výzkumu, vývoj vybraných periodik a vývoj tisku v jednotlivých zemích jsou charakterizovány ve druhé kapitole. Třetí kapitola se zaměřuje na analýzu vybraných periodik od roku 1984 až do roku 2014 pro výročí invaze do Normandie a od roku 1985 až do roku 2015 pro výročí Dne vítězství. Za každou analýzou následuje shrnutí. V závěru třetí kapitoly jsou ověřeny hypotézy. Závěr v českém jazyce a krátké shrnutí v anglickém jazyce tvoří poslední kapitoly této práce. Následuje seznam literatury a příloh.
|
|
|
Media representation of the Greek debt crisis: a corpus-assisted discourse analysis of the "Guardian" online news
Pavlíčková, Tereza ; Čermáková, Anna (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na diskurz spojený s tématem řecké dluhové krize v online zpravodajství britského deníku the Guardian (www.theguardian.com). Výzkum se opírá o diskurzní rámec evropské ekonomické krize zahrnující dva protikladné výklady krize, výklad převažující na severu Evropy mezi věřitelskými zeměmi a pohled převládající v jižní Evropě mezi zadluženými státy. Analýza zkoumá postavení zvoleného deníku ve vztahu k tomuto bilaterálnímu diskurznímu rámci. The Guardian je liberální, sociálně zaměřený, proevropsky orientovaný deník vydávaný v Británii, která se politicky a ekonomicky řadí k nejsilnějším státům Evropy, a která se zároveň vyznačuje silnou nákloností k euroskepticismu. Tento komplexní kontext dává Guardianu zajímavou výchozí pozici vůči zkoumanému diskurznímu rámci evropské ekonomické krize. V charakteristice deníku lze najít rysy, které by mohly vypovídat o tendenci deníku k postoji zastávanému mezi silnými věřitelskými ekonomikami, a současně i rysy, které mohou svědčit o náklonnosti k postoji zadlužených států jihu, tedy malých ekonomik periferie, které jsou pod tlakem z centra EU. Pro účely výzkumu byl sesbírán korpus z online zpravodajství deníku the Guardian na téma řecké dluhové krize (277 973 slov). Teoreticky a metodologicky práce spadá do oblasti analýzy diskurzu...
|
|
|
The presentation of speech, writing and thought in British newspapers.
Čermáková, Barbora ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Diplomová práce srovnává formy prezentace řeči (a okrajově psaní) v britských novinových článcích na základě teorie forem prezentace řeči, psaní a myšlení E. Semino a M. Shorta (2004). Na specializovaném korpusu šesti novinových článků srovnává kvantitativní a kvalitativní tendence jednotlivých kategorií prezentace řeči s důrazem na diagnostiku rozdílů a společných vlastností dvou novinových žánrů, seriozního "broadsheet" a populárního "tabloid" neboli bulváru. Práce aplikuje model prezentace řeči jako škálu s částečně propustnými hranicemi mezi jednotlivými body. Důraz je kladen na popis a analýzu funkce jednotlivých kategorií prezentace řeči v rovině informační, stylové, pragmatické a formální. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.